Kdesi v novinách v roce 1998 jsem se dočetl o závodu do průsmyku masívu hory Grossglockner
Start byl v Brucku v nadmořské výšce 756 m n/m, cíl mě čekal ve Fuschertörtu v nadmořské výšce 2445 m n/m po 27 km. Limit byl 4 hodiny. Prvních 15 km bylo relativně po rovině v pohodě, pak se silnice začala nechutně zvedat! Pomalu jsem se propracovával k převodu na veverku - 1:1. Když mě začali předjíždět starší cyklisté, říkal jsem si, to je v pohodě, jedou většinou na silničním kole, tak musí být "logicky" rychlejší! Když mě začaly předjíždět cyklistky, to mě už trochu nadzvedlo, ale uklidňoval jsem se tím, že jsou mladší a tudíž "logicky" taky rychlejší. No a pak mě začal dojíždět závodník na speciálně upraveném invalidním vozíku, u kterého poháněl kola jen rukama. No tak to ne! Ten mě teda nepředjede! Motivace a odhodlání vyburcovalo z mého těla poslední zbytky sil a vozíčkáři jsem ujel! Tím jsem se dostal v cíli na čas 3 hodiny 29 minut a mohl si oddychnout, že mám svůj první závod za sebou. Dostal jsem pamětní medaili (hlavní motivace závodu!) a po chvilce oddechu se rozhodl ještě vyjet na vyhlídku Edelweisspitze a tím si vytvořit výškový rekord 2571 m n/m, dosažený na kole. Zároveň jsem zdolal pro mě neskutečné převýšení na kole 1815 metrů! Bylo krásné počasí, takže parádní rozhledy. Zakoupil jsem pohled s nezbytným razítkem a vyrazil zpět do Brucku.
Sjezd už bylo jiné kafe! Žádné šlapání, předjížděl jsem auta a užíval si sjezdík. V půlce sjezdu jsem musel na chvíli zastavit, aby se trochu ochladily ráfky a brzdový špalíky zase brzdily! Do Brucku jsem dojel v pohodě, po 60 km jízdy na kole a v průměru 13,67 km / hod. Nebýt sjezdu, tak jsem se nedostal v průměru přes 10 km / hod! Maximálka z kopce 71 km / hod mě zvedla náladu a zapomněla na únavu. V Brucku jsem se sešel s Radkou, naložili kola do Feldy a vyjeli si prohlídnout Zell am See. Nechal jsem se ukecat Radkou, že mi koupí zmrzlinu a dobře jsem udělal! Tuto rakouskou zmrzlinu chuťově zatím žádná jiná nepřekonala. Odpoledne jsme vyrazili k našim domovům, kam jsme v pohodě dorazili navečer.
Pohled zakoupený na vyhlídce Edelweisspitze, vpravo nahoře foto vyhlídky. Až sem jsem vyjel na kole, bez pěškobusu...



