Vyrazil jsem s partičkou kamarádů a jejich ratolestmi na prodloužený víkend 27.4. - 1.5. už poněkolikáté do Lednice. Moc se mi do Lednice nechtělo, okolí jsem párkrát už projel, ale nakonec jsem pod argumentem že jsem ale tenkrát tady nehledal kešky, souhlasil a nelitoval.
V pátek jsem dorazil okolo poledne do Lednice a hned vyrazil sólo na kolo směrem západním na Mikulov, Nový Přerov, Hevlín a Dyjákovice k pěchotním srubům MJ - S 16 "Výběžek" a MJ - S 15 "Závora". Jízda ubíhala po bývalé signálce překvapivě rychle a pohodově, jen ke srubu "Výběžek" jsem to střihnul pěšky přes zorané pole. Celkový čas, který jsem měl naplánovaný na hledání zdejších keší, se neskutečně scvrkl, takže jsem skoro vůbec nic nestíhal co jsem si naplánoval a musel razit zpátky k Mikulovu. No a ke všemu jsem vyjel proti silnému protivětru, takže plánované rychlosti po zdejších rovinách jsem vůbec nedosáhl! Při průjezdu okolo hospody v Březí jsem se chtěl zastavit na jedno točené ale hospodská mě šokovala větou že zrovna vyhodila místní štamgasty aby už nemusela dnes narážet sud! Tak jsem si dal aspoň kofulu a vyrazil dál bojovat s protivětrem. U Hraničního zámečku jsem chtěl zkusit znovu štěstí s točeným pivem ale zde mě znovu šokovali větou že sudové pivo narazí až o víkendu, nyní mají jen lahvové! Do Lednice jsem přijel po 104 km docela vyšťavenej, a to měla být jen pohodová úvodní vyjížďka! :-) Ani jsem neměl dost sil na večerní zábavu.
V sobotu jsem pro změnu vyrazil východním směrem k soutoku Dyje a Moravy k Trojmezí tvořené státy CZ, SK a A. Cesta vedla přes Břeclav a Pohansko. U soutoku byl docela nával turistů a cyklistů, rychle jsem zhotovil povinné foto, odlovil kešku a vyrazil zpět k Lednici. U zámečku Pohansko jsem se zastavil na doplnění tekutin a při tom zjistil, že peněženku jsem nechal na pokoji! Naštěstí jsem měl u sebe pár Eur, takže jsem si mohl dát točené za 1,2 €. V okolí zámečku jsem si prohlédl objekty lehkého opevnění, odlovil pár kešek a vyjel k penzionu kde jsme byli ubytováni. Dnes jsem ujel 80 km a bylo to akorát. To jsem ale netušil co bude ještě následovat! Honza mi navrhl jestli bych ještě s ním vyjel pro kešku k Minaretu. Nebyl jsem proti, čekaje že budeme hned zpátky. Nakonec jsme projeli celý Lednický areál až k Lednickým rybníkům, odlovili fůru kešek a nebýt telefonu, že na nás čeká pečené prasátko když si pospíšíme s návratem, tak mě Honza určitě protáhl ještě k dalším keškám! :-) Porci prasátka jsme stihli jen taktak. Takže zase stovka km padla. Navečer jsme se slezli v zahradě penzionu, já si dal po koštovačce v zahradním sklípku dokonce džbánek moravského vína!
V neděli poránu jsme zjistili drsnou věc, naší kolárnu navštívili zloději kol a sebrali dvě nejlepší kola! Byl to dost šok pro všechny a hlavně pro majitele kol! Přivolaný policista nás překvapil konstatováním že kradená kola končí jak na Slovensku tak taky dost často v Rakousku! Tentokrát jsem měl kliku jako hrom, protože moje kolo zloději odstavili bokem aby si vytáhli kolo které bylo za ním. Dnes jsem vyrazil s Honzou a jeho rodinkou na pohodový cyklovýlet podél upraveného toku řeky Dyje na Bulhary. Cestou jsme se zastavili pro keš, která nám dala trochu zabrat než jsme k ní našli v těch mokřiskách cestu. Dojeli jsme do Bulhar a v místní hospůdce dali pivko. Jako na zavolanou projížděli autem směrem na Pavlov další kamarádi, tak se taky zastavili. Dál k vodnímu dílu Nové Mlýny už jsem vyrazil sám. Po břehu Novomlýnské nadrže za silného protivětru jsem dojel do Strachotína kde jsem se chtěl zastavit na gábl v Rybářské baště. Kdysi jsem si tady dal výborného úhoře. Bohužel tentokrát jsem zjistil že nemám u sebe klíč od zámku na kolo a kolo nechávat po dnešní ranní zkušenosti neuzamčené se mi nechtělo, vyjel jsem hledat restauraci kde bych na kolo viděl. Naštěstí jsem hned narazil na restauraci kde čepovali Svijany, takže zastávka byla jasná. Dokonce i na jídle jsem si pochutnal, takže mi už tolik nevadilo že jsem se nezastavil na gábl v baště. Po hrázi jsem poté vyjel okolo Věstonické nádrže k bývalé vesnici Mušov a přes Pavlov a Bulhary se vrátil do Lednice. Dnes se tachometr zastavil na čísle 63.
V pondělí jsem vyrazil solo na Mikulov po mě uz známé signálce k pěchotnímu srubu MJ - S 29 "Svah" a dál na malý okruh do Rakouska. Cestou zpět do Čech jsem to vzal přes Šibeniční vrch, když jsem nechal kolo v křoví pod kopcem a na vrchol se vydal pěšky pro keš. Z vrchu byl nádherný rozhled na Mikulov a okolí. Po cyklostezce podél Lednických rybníků jsem se zastavil v Hraničním zámečku konečně na jedno točené, ale poklid místa mě zlákal i na druhé. :-) Od zámečku jsem to vzal přes Tři Grácie a do Lednice. Vzpomněl jsem si jak včera vyprávěl Martin že se při návratu z výletu zastavili v "bytové" hospůdce na uherskobrodského Janáčka, tak jsem si řekl, že ho taky zkusím. No a na koho tam nenarazím? :-) Tak Janáčka taky můžu. Před 19. hodinou jsem dostal posledního točeného Janáčka, neb pan "domácí hostinský" zavíral aby mohl jít na pivo do městečka! :-) Dnes jsem ujel 70 km. Během večerně - noční sleziny na zahrádce penzionu jsem zůstal už pivu věrný.
V úterý jsme si všichni udělali pěší výlet do Lednického areálu, já s Honzou (hlavně jeho zásluhou) odlovili ještě pár keší a odpoledne jsme pak už individuálně vyrazili ku Praze. Kupodivu žádné zácpy na D1 se nekonaly.
Po dlouhé době jsem opět vyrazil s přáteli - kamarády na víc jak dva dny "za hranice všedních dnů" a bylo to super. Během čtyř dnů jsem najel 337 km, takže průměr 84 km na den je docela slušný. :-)
Moje fotogalerie