Po
loňské pohodové dovolené v Tatrách jsem si letos dal repete.
Opět s Billem & his family + Billova sestra Renda & her
family u jejich příbuzných v Bodicích.
Neděle
21.7.2013
15,5
km
převýšení
+ 970 m
snížení
- 970 m
Iľanovo
– Kúpeľ (1270 m n/m) - Poludnica (1549 m n/m) - Iľanovo
První
den už tradičně na rozhýbání těl jsme vybrali Poludnicu,
tentokrát z jihu od Sedla pod Kúpeľom. Z původní loňské
sestavy jsme Billovu dceru Bětku vyměnili za Rendinou Verču. Autem
jsme dojeli do Iľanova a odtud se vydali už po svých po žluté
turistické cestě Iľanovskou dolinou k Sedlu pod Kúpeľom. a dál
po žluté na Poludnicu. Cestou jsme minuli skalní propletenec
jeskyní a průchodů, zvaných Jeskyně za humnom. Vystoupali jsme
na vrchol Poludnice (1549 m n/m), s nádherným výhledem na Roháče,
vypínající se přes údolí na severu. Vrcholová keška nám
trochu rozhodila pohled na to, co je vlastně pravý vrchol
Poludnice. Po krátkém odpočinku jsme se vydali opět po modré
přes Končitý vrch do Iľanova.
Žebřík na trase nás už tentokrát nepřekvapil. Sešli jsme k
chatě Nezábudka, dali za odměnu pivko a zmrzku a poté vyjeli směr
Bodice.
Pondělí
22.7.2013
17,5
km (33 km)
převýšení
+ 1124 m (+ 2094 m)
snížení
- 1124 m
(- 2094 m)
Štrbské
pleso – Mlynická dolina – Bystrá lávka (2314 m n/m) –
Furkotská dolina - Štrbské pleso
Bill
prohlásil dnešní výlet za pohodovou procházku a já „naivka“
mu na to skočil, takže jsem si vzal jen „kecky“ a pohorky jsem
nechal na „drsnější“ výlety. Osudová chyba! Výsledkem byl
modrý nehet na pravém palci u nohy, který se pak ještě
odporoučel do věčných lovišť!
Dovezli
jsme se na parkovisko na Štrbském plese a odtud vyrazili po
jednosměrné žluté turistické trase Mlynickou dolinou s vodopádem
Skok pod Furkotský štít. Zprvu zatravněná dolina s klečí se
změnila na pustou skalnatou dolinu. Sedlo Bystrá lávka (2314 m
n/m) bylo tvořeno malou průrvou, kterou jsem „zacpal“ svým
tělem, abychom si mohli odlovit s Billem keš. Sestup Furkotskou
dolinou okolo Wahlenbergových ples jsme si protáhli odbočkou k
Chatě pod Soliskom (1840 m n/m) na doplnění tekutin. V závěru
doliny se kolem nás ochomýtal jeden místní kamzík, asi čekal
nějaké laskominy či co.
Úterý
23.7.2013
Billova
včerejší „pohodová procházka“ a můj „modrý nehet“ mi
naordinoval „sanitární den“. S Valešíky a Janou jsme si
udělali procházku do Demänovské
doliny, kde jsem vedru unikl prohlídkou Demänovské jeskyně
Svobody s Tomem a Verčou. Navečer už i s Billem jsme provedli
ochutnávku
výborného čtyřsladového Corgoně v místním bodickém penziónu
za zavádějící cenu 0,9 €.
Dokonce mi byl i zapůjčen džbánek. :-)
Středa
24.7.2013
15,5
km (48,5 km) + 5 km na koloběžce
převýšení
+ 1581 m (+ 3675 m)
snížení
- 1161 m
(- 3255 m)
Žiarská
dolina - Žiarské sedlo – Ostrý Roháč (2088 m n/m) – Plačlivé
(2125 m n/m) – Smutné sedlo - Žiarská dolina
Od
parkoviště na začátku Žiarské doliny jsme vyrazili po modré
značce dolinou vzhůru. U Žiarské chaty jsme si odskočili pro keš
na symbolický cintorín a pak pokračovali po modré k rozcestí Pod
Homolkou a dál po zelené k sedlu. U malého jezírka s pramenem pod
sedlem jsme si udělali piknik a při tom vyrušili sviště. Ještě
že jsme si sviště stihli vyfotit, než ho Verča zahnala zpátky
do nory! :-) Ze Žiarského sedla jsme se tentokrát vydali na sever,
ne na jih. Po úbočí Plačlivé jsme došli pod Ostrý Roháč, kde
jsme zanechali Janu s naší bagáží a „nalehko“ vyrazili po
řetězech na vrchol Ostrého Roháče. Jó, před 15ti lety se mi
lezlo po řetězu líp! :-) Z vrcholu Ostrého Roháče jsme museli
slanit po řetězu na druhou stranu směrem k Volovci pro keš.
Kdybychom jí nenašli, tak by mi asi miklo! :-) Přelezli jsme
zpátky Ostrý Roháč (2088 m n/m), vyzvedli Janu a vydrápali se na
Plačlivé (2125 m n/m), odkud jsme sešli do Smutného sedla. Zde
jsme opustili hlavní hřeben Roháčů a sestoupili do Žiarské
doliny přes rozcestí Pod Homoľkou k Žiarské chatě. Letos
konečně došlo na koloběžky (5 €),
každý vyfasoval helmu a jednotlivě jsme se spustili dolů
Žiarskou
dolinou k parkovišti.
Čtvrtek
25.7.2013
18
km (66,5 km)
převýšení
+ 302 m (+ 3977 m)
snížení
- 266 m
(- 3521 m)
Bodice
– Pavčina Lehota – svah Demänovské hory - Pavčina Lehota –
Bodice
Dnes
jsme si odsouhlasili (přehlasovali Billa) kratší výlet na
Demänovskou
horu blízko Bodic. Žlutá turistická značka nás zavedla do
kempu, kde se nám ztratila. Chvíli jsme si vykračovali
předpokládaným směrem, ale žlutá nikde. Tak jsme to ve vedru zapíchli a
pohodovou procházkou Demänovskou
dolinou si došli pro „partizánskou“ kešku.
Pátek
26.7.2013
15
km (81,5 km)
převýšení
+ 1442 m (+ 5419 m)
snížení
- 1442 m
(- 4963 m)
Starý
Smokovec – Slavkovský štít (2452 m n/m) – Hrebienok - Starý
Smokovec
Brzký
budíček a za příjemného chládku vyjíždíme do Starého
Smokovce na zakryté parkovisko. Bereme hůlky, pinglíky a po modré
turistické trase vyrážíme přes rozcestí Pod Slavkovským štítom
na Slavkovskou vyhlídku, kde se kocháme výhledem na Lomnický
štít. Dostali jsme se na hranu Štrbavého hrebeňa, kterým
stoupáme už za úmorného vedra k vrcholu. U Slavkovskýho nosu
(2273 m n/m) spatřím, kde až je vrchol Slavkovského štítu a
dělá se mi mdlo! :-) Slunce do nás pere o 106, na jihovýchodním
svahu není před ním úkrytu. Poučen z předchozího léta už s
sebou táhnu na tůry dvě 1,5 litrový petky, „žízeň je
veliká.....“ Konečně na 2452 metrů vysokém vrcholu
Slavkovského štítu! Útrapy jsou zapomenuty, když s Billem
nalézáme pro nás (zatím, jak pevně doufám) nejvýše položenou
keš. :-) Zpátky se vracíme stejnou, kamenitou cestou k rozcestí
Pod Slavkovským štítom, kde odbočujeme na červenou na Hrebienok.
Dáváme si zasloužené pivko a poté tradáá do Bodic.
Sobota
27.7.2013
11
km (92,5 km)
převýšení
+ 700 m (+ 6119 m)
snížení
- 700 m
(- 5663 m)
Bobrovecká
Vápenica – chata Pod Náružím (1410 m n/m) - Bobrovecká
Vápenica
Nejistá
předpověď počasí na dnes nám naplánovala jen lehký výšlap
na Sivý vrch (1805 m n/m). Autem jsme se dovezli na parkovisko do
Bobrovecké Vápenice a odtud už po svých přes nádhernou horskou
louku po modré turistické značce na Grůň. Cestou jsme si
odskočili k jeskyni v prudkém svahu, která sloužila jako
partyzánský úkryt během SNP a nyní i jako skrýš pro keš.
Došli jsme k chatě Pod Náružím, kde byl zrovna II. sraz chatařů
Liptova. Naší přítomností jsme jim z toho udělali mezinárodní
sraz. :-) Klasicky fousatý chatár nás pozval na guláš a pivko,
povyprávěl o historii i rekonstrukci chaty a pak nám ukázal
snímek ve foťáku z minulého týdne, kdy si po pěšině k chatě
vykračují dvě turistky a za nimi hnědý chlupáč! To neměla
Jana vidět! :-) Tomovi nebylo zrovna nejlíp, tak jsme se rozhodli
zkrátit výlet a vrátit se zpět k autu. Což jsem se vůbec
nezlobil. :-) Vzali jsme to zpět po zelené k rozcestí na začátku
Tatranské magistrály, kde byla i keš.
Neděle
28.7.2013
5,5
km (98 km)
převýšení
+ 447 m (+ 6566 m)
snížení
- 447 m
(- 6110 m)
Iľanovo
– Rohačka (794 m n/m) – Iľanovo
Dnešek
jsme zvolili za odpočinkový den a na „lehké“ dopolední
protažení jsme zvolili hřebínek Rohačky nad vesnicemi Iľanovo a
Ploštín. V hicu (okolo +36°C) jsme zvolili drsnou cestu zarostlou
maliním a kopřivami na vrch Kaliště (987 m n/m), z kterého jsme
už po „relativně“ pohodové luční pěšině přešli hřebínek
na vrch Rohačka (794 m n/m). Cestou jsme narazili na „výtvor“,
který se nám zdál, že by to tu mohl zanechat nějaký „chlupáč“
a díky ženské části naší výpravy jsme museli zbytek procházky
urychlit! :-)
Odpoledne
jsme jeli do Liptovského Mikuláše na vlakové nádraží
vyzvednout Bětku.
Pondělí
29.7.2013
19,5
km (117,5 km)
převýšení
+ 690 m (+ 7256 m)
snížení
- 1565 m
(- 7675 m)
Demänovská Dolina – Kamenná chata (2000 m n/m) – Poľana – Chabenec (1955
m n/m) – Sedlo Poľany - Demänovská Dolina
Dnešek
měl být na rozchození Bětky, tak jsme vyjeli hned třemi
lanovkami přímo na Chopok. Loni ještě byla kabinová lanovka ve
výstavbě, dnes nás vyvezla až ke Kamenné chatě pod Chopkom
(2000 m n/m). Za slunečné oblohy jsme vyrazili po kamenném
chodníku po hlavním hřebeni Nízkých Tater na Dereše (2004 m
n/m) a přes Sedlo Poľany
na Poľanu (1890 m n/m). Z jižní strany hřebene foukal prudký
vítr, o který se dalo místy i opřít! Musel jsem si celou cestu
přidržovat jednou rukou čepici na hlavě, aby mi ji vítr
neodfoukl. Ve vedru byl chladivý vítr příjemný. Z Poľany jsme
už po travnatém hřebeni pokračovali na Kotliská (1937
m n/m) a Chabenec (1955 m n/m). Oběd jsme dali na severním svahu
hlavního Nízkotatranského hřebene, chráněného před prudkým
vichrem. Bill s Tomem vyrazili na vedlejší vrch Skalka pro keš, já
se dobrovolně nabídl jako ochránce dam a dívek, abych nemusel
letět s boys na Skalku. V poklidu jsme se vrátili zpět po hřebeni
na Kotliská, kde jsme pozorovali kluky, jak hledají keš na Skalce.
Po chvíli se tečkovité postavy rozeběhli po spojovacím hřbítku
směrem k nám. Dál už jsme pokračovali společně za neustálého
vichru z jihu (teď se nám ošlehávala druhá tvář) na Poľanu
a ze Sedla Poľany
se spustili z hlavního hřebene po žluté značce na Tri vody a
okolo Vrbického plesa do Demänovské
Doliny.
Úterý
30.7.2013
Odpočinkový
den kvůli deštivému počasí.
Středa
31.7.2013
21
km (138,5 km)
převýšení
+ 1343 m (+ 8599 m)
snížení
- 1343 m
(- 9018 m)
Štrbské
pleso – Popradské pleso – Hincova plesa – Kôprovský štít
(2367 m n/m) – Hincova plesa – Popradské pleso - Štrbské
pleso
Budíček
už před šestou (a to mám dovolenou!) a za příjemné teploty
vyjíždíme směr Štrbské pleso. Z
podzemního parkoviště vycházíme krátce po osmé po červené
turistické značce k Popradskému plesu a odtud Mengusovskou dolinou
po modré trase. Cestou
mi Bill povídá: "Hele já nemám stáhnutý Kôprovský
štít!" A sakra, tak já se potáhnu na vrchol a bude to bez
kešky! :-) Před rozcestím Nad
žabím potokom se nás
ptá jedna slečna, kudy na štít. Ukážeme správnou cestu.
Zanedlouho Bill slečnu dochází a jen tak mimochodem se optá,
jestli náhodou nehledají kešky. Hledají! Docházíme jejího
tátu, který nám prozradil souřadnice kešky na Kôprovském
štítě. Souřadnice nám vydává trochu neochotně, což pochopíme
až po vysvětlení, proč Bill nemohl stáhnout keš. V té době
tam ještě žádná nebyla! Dozvídáme se, že keš je nová.
Neskutečná klika. "Odkojený" příběhy Rychlých šípů
jsme se s Billem nezávisle na sobě rozhodli, že necháme chlapíka
zalogovat před námi, když nám nezištně poskytl souřadnice i za
cenu že by mohl přijít o první zápis. Nakonec jsme byli třetí,
kdo novou keš našel! Vypálit takhle rybník místním kačerům se
nestává každý den! :-) Loni jsme odbočili u rozcestí Nad
žabím potokom doprava
na Rysy, dnes jdeme dál po modré na Hincova plesa, kde si u
Velkého dopřáváme malý oddych. Po načerpání trocha sil
vyrážíme kamenitým svahem na Vyšné Kôprovské
sedlo (2180 m n/m) a odtud po ostrém hřebeni Kôprovského
štítu na jeho vrchol. Výstup stál za to, nejen že máme kešku
:-), ale ty rozhledy! Paráda. Cesta dolů jde po kamenech pomaleji,
aspoň se můžeme do sytosti kochat krásou okolí. Po stejné cestě
jsme se vrátili na Štrbské pleso k autu.
Čtvrtek
1.8.2013
Odpočinkový
den s prohlídkou Demänovské ľadové jeskyně s Tomem a Bětkou.
Pátek
2.8.2013
14
km (138,5 km)
převýšení
+ 1395 m (+ 9994 m)
snížení
- 1395 m
(- 10413 m)
Tri
studničky – Kriváňský žlab – Kriváň (2494 m n/m) –
Kriváňský žlab – Tri studničky
Budíček
opět před šestou, tentokrát jsme dojeli na parkoviště u Tří
studniček, odkud jsme vyrazili po červené na Tri studničky a
odtud už po zelené po úbočí Grůniku. Udělali jsme si malou
odbočku k partyzánskému bunkru, za co se vydával dřevěný srub
zhotovený dlouho po II. světové válce. Pokračovali jsme nejprve
lesem, poté kosodřevinou, pak po travnatém svahu, až jsme došli
do skalnatého úžlabí Kriváně na rozcestí Kriváňský žlab.
Odtud už jsme stoupali, místy se i plazili, po skalních plotnách a
kamenech ostrého hřbetu Kriváně. Nebyli jsme dnes zdaleka jediní,
kteří si vybrali za cíl Kriváň. Na vrchol se táhl pestrobarevná
had turistů, kam jsme se doplazili po čase i my. S Billem jsme si
odlovili zatím naší nejvýše položenou keš na vrcholu Kriváně
– 2494 m n/m. Z vrcholu je nádherný výhled na celé Tatry.
Povinné panoramatické záběry a slézáme po stejné cestě zpět
ke Třem studničkám. Po návratu do Bodic jsme si dali naposledy
čtyřsladový Corgoň, který nám tu zachutnal.
Sobota 3.8.2013
Bohužel
opět cesta domů.
Mapový podklad: Cykloserver
