SUP ík je SUP er
V dubnu 2010 jsem se rozloučil se svým starým dobrým horským kolem KHS, abych nyní představil svého nového oře "SUPíka". Původně jsem chtěl inovovat starý ocelový rám, ale pak jsem dal řeč se dvěma znalci horských kol, jejichž úsudků si vážím, a výsledkem je nové kolo od Dlouhána - bratra mé kamarádky. Nejdřív jsem si myslel, že jsem rychle opustil své původní představy a nechal se ukecat Honzovými argumenty (véčka versus kotouče, ocelový rám versus hliník, gripy versus páčky, autoventilky versus cykloventilky...), ale po prvních 500 najetých kilometrech na Supíku musím konstatovat, že jsem udělal dobře, že jsem si nechal poradit. O kotoučích nemá cenu mluvit, jedině ještě někdy mám trochu chaos při přehazování si uvědomit kterým směrem páčky přehazujou ale jinak absolutní pohoda. Tak doufám že najedu minimálně tolik km jako na starém KHS.
Tak jsem se konečně dočkal! Při firemním cyklovíkendu na Horské Kvildě na mé oblíbené Šumavě jsem si konečně udělal
RYCHLOSTNÍ REKORD!
Blízko Modravy jsme ošéfovali dojezd aby se nám tam nikdo nepletl (lidí bylo dostatek :-)) a pak se po jednom spouštěli po nové asfaltce z kopce dolů. Můj tachometr ukázal "krásných" 84,09 km / h , konečně jsem překonal 80tku kterou jsem chtěl dát už kdysi na KHS. Tímto jsem si splnil jedno své přání a teď už můžu sjíždět kopce v poklidu bez toho abych sledoval "tacháč" a zalehával do vajíčka. :-))
V dubnu 2010 jsem se rozloučil se svým starým dobrým horským kolem KHS, abych nyní představil svého nového oře "SUPíka". Původně jsem chtěl inovovat starý ocelový rám, ale pak jsem dal řeč se dvěma znalci horských kol, jejichž úsudků si vážím, a výsledkem je nové kolo od Dlouhána - bratra mé kamarádky. Nejdřív jsem si myslel, že jsem rychle opustil své původní představy a nechal se ukecat Honzovými argumenty (véčka versus kotouče, ocelový rám versus hliník, gripy versus páčky, autoventilky versus cykloventilky...), ale po prvních 500 najetých kilometrech na Supíku musím konstatovat, že jsem udělal dobře, že jsem si nechal poradit. O kotoučích nemá cenu mluvit, jedině ještě někdy mám trochu chaos při přehazování si uvědomit kterým směrem páčky přehazujou ale jinak absolutní pohoda. Tak doufám že najedu minimálně tolik km jako na starém KHS.
Tak jsem se konečně dočkal! Při firemním cyklovíkendu na Horské Kvildě na mé oblíbené Šumavě jsem si konečně udělal
RYCHLOSTNÍ REKORD!
Blízko Modravy jsme ošéfovali dojezd aby se nám tam nikdo nepletl (lidí bylo dostatek :-)) a pak se po jednom spouštěli po nové asfaltce z kopce dolů. Můj tachometr ukázal "krásných" 84,09 km / h , konečně jsem překonal 80tku kterou jsem chtěl dát už kdysi na KHS. Tímto jsem si splnil jedno své přání a teď už můžu sjíždět kopce v poklidu bez toho abych sledoval "tacháč" a zalehával do vajíčka. :-))
Sjezd kolegy v 86 km/h. Poslechněte si ten zvuk. :-)
Snímek dvou "sekáčů", bohužel jeden má trochu "nadváhu" ale SUPík to není! :-(
Při jedné jízdě po cyklostezce A2 podél Vltavy jsem objevil hospůdku "5.cenové skupiny" u nohejbalových kurtů s nádherným koloritem a atmosférou. No a když jsem zjistil že tu čepují mé oblíbené Svijany, bylo jasno kde budou končit mé vyjížďky ze severní oblasti Prahy! :-) Atmosféra je tady taková domácí, šéf občas pouští staré vinylové desky na "československém gramofonu Tesla" a při druhé návštěvě jsem se doslechl že místní utopenci nejsou ze supermarketu ale od soukromého řezníka tak jsem se rozhodl je vyzkoušet. No musím říct že už dlouho jsem tak dobré utopence nejedl. Hospůdka má nápis U Budyho. Hospůdka není pro "slečinky", suchý dřevěný záchod a žídličky volně v prostoru s výhledem na nohejbalové kurty a pro pivo se chodí do chatky osobně.
"Osadní" hospůdka mě rozhodně oslovila a překvapila svojí existencí uprostřed Prahy. Dokonce si i zahrála ve filmu.
Cedulka "Nouzová stavba" 
celkem vystihuje stav hospůdky. :-)
Kamarád z Černošic mě při jedné vyjížďce do Berouna zatáhl na "hambáče" do Black Dog a jak hamburgery nemusím, tak tady jsem si ho dal s chutí. Zvlášť když jsem napodruhé seděl na baru a sledoval koncert majitele při výrobě jednotlivých hamburgerů. No a když ještě majitel podporuje malé pivovary a každý měsíc čepuje jinou značku, tak to už není o čem uvažovat kde se budu většinou v Berouně zastavovat! Škoda že to odnese méně častými návštěvami místní Medvěd. I když si myslím že v létě bude u Psa narváno, tak se i na Medvěda dostane. :-)
Black Dog se přestěhoval do větších a modernějších prostor a už to podle mě není ono jako dřív, takže Medvěd to jistí.
Nyní během svých cyklovýletů hledám porůznu uložené a poschovávané krabičky (caches = keše), které si před jízdou vyberu na stránkách GC nebo gc a spestřuji si tak vyjížďky. Přeci jen mám radost když kešku najdu bez použití GPS, jen s náčrtkem místa kde by měla keška být umístěna. Ale nyní už můžu i vyhledávat navigačně obtížnější kešky pomocí dárku navigace Garmin, čímž se mi rozšiřují obzory hledání... :-) A díky Geocachingu se i dozvím dost zajímavostí či perliček ke konkrétním místům jednotlivých kešek. Mě zaujala například tato. Moje přezdívka na GC je lehko odhalitelná, má něco společného s tímto článkem. :-)
celkem vystihuje stav hospůdky. :-)Kamarád z Černošic mě při jedné vyjížďce do Berouna zatáhl na "hambáče" do Black Dog a jak hamburgery nemusím, tak tady jsem si ho dal s chutí. Zvlášť když jsem napodruhé seděl na baru a sledoval koncert majitele při výrobě jednotlivých hamburgerů. No a když ještě majitel podporuje malé pivovary a každý měsíc čepuje jinou značku, tak to už není o čem uvažovat kde se budu většinou v Berouně zastavovat! Škoda že to odnese méně častými návštěvami místní Medvěd. I když si myslím že v létě bude u Psa narváno, tak se i na Medvěda dostane. :-)
Black Dog se přestěhoval do větších a modernějších prostor a už to podle mě není ono jako dřív, takže Medvěd to jistí.
Nyní během svých cyklovýletů hledám porůznu uložené a poschovávané krabičky (caches = keše), které si před jízdou vyberu na stránkách GC nebo gc a spestřuji si tak vyjížďky. Přeci jen mám radost když kešku najdu bez použití GPS, jen s náčrtkem místa kde by měla keška být umístěna. Ale nyní už můžu i vyhledávat navigačně obtížnější kešky pomocí dárku navigace Garmin, čímž se mi rozšiřují obzory hledání... :-) A díky Geocachingu se i dozvím dost zajímavostí či perliček ke konkrétním místům jednotlivých kešek. Mě zaujala například tato. Moje přezdívka na GC je lehko odhalitelná, má něco společného s tímto článkem. :-)
Díky GC jsem se dostal i na bývalé palposty PVOS v okolí Prahy. Někdy je to docela šichta prodrat se zarůstající "divočinou" až k úkrytům i se SUPíkem.
Palpost Miškovice
Palpost Miškovice
Palpost Točná
Cesta podél Vltavy z Řeže do Dolánek, Větrušické rokle (leden 2013).
Dnes (23.2.2013) jsem si užil super vyjížďku ze Smíchova do Řevnic po cyklotrase A1 v čerstvě napadaném prašanu, kdy pláště prořízly 5ti 
centimetrovou vrstvu na pevný povrch aniž by se zadní kolo protáčelo. Občas jízda vyžadovala "školu vysoké pilotáže", neboť při sněžení splýval celý terén do jedné velké bílé plochy a nerovnosti terénu (v nedostavěných částech cyklotrasy) jsem zjistil až když jsem do nich vjel! Při zpáteční cestě z Řevnic na Smíchov už byla 10ti centimetrová vrstva napadaného sněhu a kde byl neušlapaný sníh, systém jízdy fungoval jako dopoledne. Kde byly šlápoty nebo stopy po lyžích, tam už se kolo neprořízlo sněhem na pevný povrch a začalo prokluzovat. Takže na zpáteční cestě jsem se trochu víc nadřel a zadní kolo natočilo víc kilometrů než sejmul tachometr z předního kola. Ale ten zvuk křupání sněhu pod kolem stál za to. :-)
Konečně jsem si vyfotil "pamětní" desku v Hrdlořezích, okolo které občas jezdím.
Dnes (8.8.2015) jsem si překonal teplotní rekord při vyjížďce na bývalém horském kole KHS na hodnotu +40°C. Čekal jsem větší masakr, ale nakonec se to vedro dalo ustát, zvlášť v jízdě lesem.
Cesta okolo Struhařovského rybníka. (září 2016).
3.6.2017 jsem najel se SUPíkem krásných 33.333 km. Naštěstí jsem si hrál s tacháčem. :-)
Dnes 24.6.2018 mě SUPík (XP 925) opustil po ujetých 38.749 km definitivně. :-(
Snad některé jeho díly budou někomu sloužit dobře dál....
Občas si sem vložím foto, které pořídím během cesty se SUPíkem a nebude splňovat nároky fotogalerie (v záběru není SUPík), ale přesto se mi bude líbit.
centimetrovou vrstvu na pevný povrch aniž by se zadní kolo protáčelo. Občas jízda vyžadovala "školu vysoké pilotáže", neboť při sněžení splýval celý terén do jedné velké bílé plochy a nerovnosti terénu (v nedostavěných částech cyklotrasy) jsem zjistil až když jsem do nich vjel! Při zpáteční cestě z Řevnic na Smíchov už byla 10ti centimetrová vrstva napadaného sněhu a kde byl neušlapaný sníh, systém jízdy fungoval jako dopoledne. Kde byly šlápoty nebo stopy po lyžích, tam už se kolo neprořízlo sněhem na pevný povrch a začalo prokluzovat. Takže na zpáteční cestě jsem se trochu víc nadřel a zadní kolo natočilo víc kilometrů než sejmul tachometr z předního kola. Ale ten zvuk křupání sněhu pod kolem stál za to. :-)
Konečně jsem si vyfotil "pamětní" desku v Hrdlořezích, okolo které občas jezdím.Dnes (8.8.2015) jsem si překonal teplotní rekord při vyjížďce na bývalém horském kole KHS na hodnotu +40°C. Čekal jsem větší masakr, ale nakonec se to vedro dalo ustát, zvlášť v jízdě lesem.
Cesta okolo Struhařovského rybníka. (září 2016).
3.6.2017 jsem najel se SUPíkem krásných 33.333 km. Naštěstí jsem si hrál s tacháčem. :-)
Snad některé jeho díly budou někomu sloužit dobře dál....
Občas si sem vložím foto, které pořídím během cesty se SUPíkem a nebude splňovat nároky fotogalerie (v záběru není SUPík), ale přesto se mi bude líbit.
Loučka u Sázavy pod zříceninou Zbořený Kostelec
Prokopský tunel v Prokopském údolí (upraveno)
"Ledovky" na Berounce u Radotína. V té prostřední je vidět "záhadný obličej"! :-)
Se SUPíkem jsem se objevil i tady.
Fotogalerie do 4.6.2016
Fotogalerie od 7.7.2016
