pátek 7. října 1994

S MHD za hranice všedních dní...

Vyrazil jsem z práce dřív než obvykle, abych chytil dřívější 11 do Strašnic a dostal se tak rychleji domů. Tramvaj jsem chytil, pohodlně si sedl na poslední sedadlo ve druhém voze (jaká klika že jsem vždycky radši seděl v zadním voze kde bylo většinou míň důchodců...:-)) Na Vinici najednou rána, já ležím u prostředních dveří a kolem mě se sype sklo z oken a zvedá mračna prachu. Trochu se mi motá hlava, ale jinak se zdá, že jsem OK. Zalehl jsem malého kluka a když jsem vstával, všiml jsem si, že kluk byl celý od krve. Jeho máma trochu panikařila při pohledu na své "červené" dítě, ale když viděla situaci, oddechla si slovy: "Je to dobrý, to je krev tady z pána!" V tu chvíli se mi z nehody stala tragikomedie, protože jsem se začal smát. Tak to je dobrý, já tady můžu zdechnout, hlavně že synáčkovi nic není! :-) Vylezl jsem z tramvaje, zjistil, že naše tramvaj se srazila z druhou tramvají a koukal co bude. Naštěstí na rohu křižovatky byla velká lékárna, takže obvazů bylo po ruce dost a někdo mi jedním zavázal hlavu. Když se nic nedělo, vydal jsem se pěšky domů, maje za to, že vše skončilo. Doma jsem byl ve dveřích ihned mámou otočen zpět a poslán do Vinohradské nemocnice! Když jsem dorazil na chirurgii a řekl, že jsem také z těch tramvají, trochu se podivili, že jsem došel po svých a nepřijel sanitkou. No já stihl odejít dřív než sanitky dorazili k nehodě.. :-) Takže mě odvezli na rentgen hlavy, se snímkem jsem se vrátil zpět, aby mi řekli, že hlavu mám dostatečně tvrdou aby vydržela náraz do tyče cestou ze zadní sedačky k prostředním dveřím a vypadá to jen na lehký otřes mozku.... Zašili mi čelo a poslali domů.
Takže místo plánovaných 16:30 jsem dorazil domů v 21:15! 



Žádné komentáře:

Okomentovat